Benchmarking
Původ slova benchmarking odvozujeme od benchmark, tedy něco jako měřítko, ukazatel výkonnosti, jehož úrovně chceme dosáhnout. Můžete cíleně vyhledávat kdo, v čem a kde má (nej)lepší výsledky a to udělat předmětem pro benchmarking. Velmi často k tomu slouží tvrdá data v podobě číselného vyjádření počtu chyb, časů potřebných na provedení dané operace, atd. Využít můžete také klasickou SWOT analýzu a její část zaměřenou na silné a slabé stránky. Využít můžete třeba i brainstorming.
Základní rozdělení benchmarkingu:
a) interní (v rámci vlastní firmy)
b) externí (2 a více cizích firem)
Interní benchmarking je po stránce získání partnerů na srovnávání mnohem snazší. Také jeho provedení bývá jednodušší a hlavně je možné ho zavést jako trvalou součást učící se firmy. Benchmarking můžete také zavést jako součást průběžného zlepšování formou Kaizen.
Na benchmarking existují různé modely. Třeba APQC, EFQM, RADAR nebo v rámci ISO 900x. To vše můžete řešit. Záleží jen na vás. Já klientům říkám: Vraťme se na zem! Na benchmarking nemusíte mít plno odborníků. Především interní benchmarking je vhodný i pro malé firmy.
Přečtěte si článek na téma benchmarking s detailnějším popisem!
Doufám, že jsem tím článkem přispěl k vyvrácení názoru, se kterým se v praxi často setkávám: Benchmarking pro nás není vhodný, my jsme jen malá firma!
Benchmarking můžete použít pro srovnávání dvou nebo více pracovišť, kanceláří, linkek, směn, lidí, nebo firem.
Benchmarking můžete použít i jako základ pro učící se firmu.
Benchmarking můžete použít jako součást strategického řízení firmy.